Kolik dní dovolené vám náleží? Udělejte si jasno v nárocích a naplánujte si volno chytře

Dva druhy dovolené podle zákoníku práce

Problematiku dovolené řeší zákoník práce v § 211-223 zákona č. 262/2006 Sb.

Rozlišuje dva typy dovolené:

• dovolenou za kalendářní rok (nebo její poměrnou část),
• dodatkovou dovolenou.

Jak už jsme zmínili, většina zaměstnanců má nárok na 4 týdny dovolené ročně. Plná výměra náleží tomu, kdo u jednoho zaměstnavatele během kalendářního roku odpracuje 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Pokud je odpracovaná doba kratší, ale alespoň 4 týdny, vzniká nárok na poměrnou část.

8 týdnů dovolené (320 hodin) mají podle zákona pedagogičtí pracovníci, učitelé vysokých škol a akademičtí pracovníci. Dodatkovou dovolenou získají také zaměstnanci, kteří vykonávají práci v mimořádně náročných podmínkách – například v podzemí při těžbě, při ražení tunelů nebo při práci se zvýšenou zátěží.

Nárok při práci na dohodu

I zaměstnanci na dohodu mají za určitých podmínek na dovolenou právo. Musí mít u jednoho zaměstnavatele uzavřenou smlouvu nejméně na 4 týdny (28 dní) a zároveň odpracovat 4násobek své týdenní pracovní doby, minimálně tedy 80 hodin za rok. Výše dovolené se pak počítá podle odpracovaných hodin.

Vzorec vypadá takto:

za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu náleží 1/52týdenní pracovní doby × týdenní pracovní doba (u dohodářů pro výpočet stanovena na 20 hodin) × výměra dovolené (minimálně 4 týdny).

Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba

U zaměstnanců s nerovnoměrným rozvrhem určí zaměstnavatel tolik dnů dovolené, kolik odpovídá celoročnímu průměru pracovních dní. Dovolená se čerpá v dny, kdy podle rozvrhu připadá směna. Náhrada mzdy se pak vyplácí podle délky konkrétní pracovní směny.

Dodatková dovolená

Kromě základní dovolené je zaměstnavatel povinen poskytnout dodatkovou dovolenou (a to v délce týdenní pracovní doby – zpravidla tedy 1 týden) zaměstnancům, kteří během celého roku pracují:

• v podzemí při těžbě nerostů,
• při ražení tunelů a štol,
• v mimořádně obtížných podmínkách (například při práci v zařízeních pro infekční pacienty s TBC nebo při expozici ionizujícímu záření).

Pokud zaměstnanec v těchto podmínkách pracuje jen část roku, přísluší mu poměrná část – 1/52 týdne za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu.

Nevyčerpaná dovolená a převod do dalšího roku

Zaměstnavatel by měl určit čerpání dovolené tak, aby byla vyčerpána ještě v kalendářním roce, kdy na ni vznikl nárok. Pokud to není možné z provozních důvodů nebo kvůli překážkám na straně zaměstnance, lze dovolenou převést a vyčerpat nejpozději do konce následujícího roku.

Jestliže zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené do 30. června následujícího roku, může si termín zvolit zaměstnanec sám – musí ale oznámit písemně alespoň 14 dní předem (lhůta může být se souhlasem zaměstnavatele zkrácená).

Pokud zaměstnanec nevyčerpá dovolenou kvůli čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené ani do konce následujícího kalendářního roku, určí mu zaměstnavatel nevyčerpanou dovolenou až po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené.

Pokud zaměstnanec nemůže dovolenou vyčerpat do konce následujícího kalendářního roku kvůli dočasné pracovní neschopnosti, mateřské nebo rodičovské dovolené, určí mu zaměstnavatel nevyčerpanou dovolenou až po skončení těchto překážek v práci.

Zaměstnanec je také oprávněn zaměstnavatele požádat o převedení části dovolené do následujícího kalendářního roku. Zaměstnanec však může žádat pouze o převedení té části dovolené, která přesahuje 4 týdny u běžných zaměstnanců, respektive 6 týdnů u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol.  Zákoník práce vyžaduje, aby takováto žádost měla písemnou formu, v opačném případě se na žádost hledí jako na neplatnou.

Zaměstnavatel rozhoduje o žádosti s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance, ale není povinen jí automaticky vyhovět. Převedená dovolená se musí vyčerpat nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

Kolik peněz dostanete během dovolené?

Během čerpání dovolené náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za předchozí čtvrtletí. Pokud reálný výdělek nelze určit, použije se tzv. pravděpodobný výdělek – tedy odhad podle dosavadní mzdy.

Dovolená a ukončení pracovního poměru

Při skončení pracovního poměru jsou možné tři scénáře:

• zaměstnavatel určí čerpání zůstatku dovolené a musí ho písemně oznámit alespoň 14 dní předem (pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší lhůtě),
• zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodnou na čerpání zbývající dovolené,
• pokud dovolená nebude vyčerpána, musí ji zaměstnavatel proplatit jako náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Jak plánovat dovolenou během roku?

Podle zákona určuje dovolenou zaměstnavatel a musí to udělat nejméně 14 dní předem písemně, pokud se nedomluví jinak. V praxi to ale většina firem nechává na zaměstnancích a termíny schvaluje podle provozních možností.

Největší komplikace přichází v létě, o Vánocích a kolem svátků. V těchto špičkách je klíčové naplánovat dovolené včas, aby byl zajištěný chod firmy a zastupitelnost.

Tip: využijte plánovač dovolených

Nejjednodušší je naplánovat si dovolenou dopředu a zanést si ji do kalendáře (například Outlook), aby kolegové věděli, že nebudete dostupní. To ale předpokládá, že abyste věděli, kdo kdy bude na dovolené, musíte otevírat kalendáře všech členů týmu. Což je zdlouhavé a nepohodlné.

Řešením může být funkce plánovače přímo v docházkovém systému. V našem systému TULIP takový plánovač nabízíme. Přehledný týmový kalendář umožňuje snadné zadávání dovolené a vizuální přehled o volnu kolegů. Plánovač je oddělený od oficiální docházky, takže si můžete návrhy termínů měnit bez rizika, že by se nevyužité dny propsaly jako absence.

Chcete vědět víc o plánovači dovolených a evidenci docházky v TULIPu? Přečtěte si o našem docházkovém systému nebo nás kontaktujte.