Legislativa v oblasti zaměstnávání se v jednotlivých zemích liší, většina základních mantinelů je však velmi podobná – kupříkladu pracovní doba. Rozdílné jsou zejména údaje o přesčasech nebo dovolené nad rámec zákonného nároku. Země střední a východní Evropy jsou pro investory zajímavé a mnohé korporace na tyto trhy stále ve velkém expandují.
Podívali jsme se na pracovní dobu a dovolené ve vybraných zemích Evropy. Přehled přinášíme také ve formě jednoduché infografiky, kterou si můžete stáhnout.
Projděte si aktuální údaje o délce běžné pracovní doby, přesčasech, výměře dovolené a dodatkových dovolených v České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, na Slovensku a Ukrajině.
Pracovní doba
Standardní pracovní smlouvy*
* Konkrétní podmínky, dle kterých je možné pracovat přesčas, včetně přesného časového období (za týden, měsíc nebo rok) stanovují právní předpisy daného státu.
** CZ – Přesčasy mohou být zvýšeny po dohodě se zaměstnancem na 416 hod/rok.
*** HU – Přesčasy mohou být zvýšeny až na 400 hod/rok.
**** PL – Přesčasy mohou být zvýšeny až na 416 hod/rok.
***** SK – Přesčasy mohou být zvýšeny až na 400 hod/rok se souhlasem zaměstnance.
Dovolená
Nárok na dovolenou se stanovuje podle odpracované doby.
Nárok na dovolenou (pracovní dny/rok)
Dodatková dovolená (pracovní dny/rok)
* CZ – Zaměstnanci mají nárok na 4 týdny dovolené v daném kalendářním roce. Zákon upravuje nárok na dodatkovou dovolenou pro některá náročná povolání, a to v délce stanovené týdenní pracovní doby.
** PL – 20 dnů – je-li zaměstnanec zaměstnán méně než 10 let; nebo 26 dnů, má-li odpracováno více než 10 let. 2 dny dovolené/dítě/rok navíc pro rodiče. Plánuje se změna legislativy, kdy by zaměstnanec měl nárok na 26 dnů dovolené bez ohledu na počet odpracovaných let.
*** RO – Nárok na dodatkovou dovolenou pro určité kategorie zaměstnanců (např. zaměstnanci pracující ve ztížených podmínkách, zdravotně postižení nebo mladí do 18 let).
**** SK – 25 dnů dovolené pro zaměstnance ve věku 33 a více let nebo pro zaměstnance trvale pečující o dítě.
Skutečné náklady na zaměstnance
Kolik ve skutečnosti stojí zaměstnat člověka? V úvahu je třeba vzít mnohem více faktorů než pouhou mzdu. Další náklady představuje nábor, zaměstnanecké benefity, daně, pojištění, důchod, výkonnostní bonusy, specifika jednotlivých oborů a mnohé další aspekty.
Věděli jste, že například v Rumunsku mají speciální daňový fond, do něhož přispívají společnosti s více než 50 zaměstnanci, jestliže alespoň 4 % z nich nejsou lidé se zdravotním postižením (poplatek se stanoví podle počtu zaměstnanců a státem stanovené minimální mzdy)?
Pro zjednodušení porovnání jsme spočítali náklad (mzda a daně) pro běžný pracovní úvazek. Vycházeli jsme z modelové situace, kdy čistá mzda zaměstnance činí 1 000 EUR (bez příspěvků na stravování, slev na děti, firemních benefitů apod.).
Chcete mít tuto statistiku kdykoli po ruce? Stáhněte si ji zdarma v přehledné infografice.
Stačí vložit váš e-mail a po potvrzení odběru vám pošleme odkaz na infografiku v PDF verzi.
Infografiku jsme připravili také českém a anglickém jazyce. Stáhněte si ji i v těchto jazykových verzích:
ZŮSTAŇTE V OBRAZE
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a dostávejte novinky přímo do svého e-mailu.
E-mail: sona.vyhonska@tulipize.com
Telefon: +421 917 882 324
